Je u konce další dorama, tentokrát se v ní bojovalo o vlastní duši. Seriál řešil hlavní otázku, jaké přání si přejeme splnit tak moc, že za něj zaplatíme i svou duší. Ďábel považoval každé přání za projev chamtivosti a naději označoval za odpornou touhu. Odsuzoval lidi a nechápal, že mít naději a touhy je lidské. Celý seriál nás donutí zamyslet nad otázkami, co je člověk schopný udělat ze zoufalství a jak daleko zajde v touze splnit si svůj sen.

Z pohledu diváka se mi velmi líbilo hudební pojetí seriálu, hudba mu dodávala náboj a přidala na líbivosti. Ze začátku mi přišel serál příliš melodramatický, jenže ani život není vždy lehký a krásný a seriál výborně dojemnými scénami vykreslil celou mizérii lidského bytí. A na konci jsem ocenila i tyto scény, které přímo vtahovaly do děje. Nebylo to však jen hudební meodrama, ale i komedie. Utkvěla mi scéna, kdy se ďábel učil zpívat s kyblíkem na hlavě. No prostě jedinečný počin, ráda jsem mu věnovala svou pozornost.